HMHS BRITANNIC

- HMHS (His Majesty´s Hospital Ship - nemocniční loď Jeho Veličenstva)

- poslední z řady velkolodí White Star

- Britannic se měl původně jmenovat Gigantic

- když se Titanic potopil, ležel v loděnicích Harland & Wolff jen kýl Britanniku. White Star ihned zastavila stavbu a předělaly se plány podpalubí - vnitřní plášť chránící před protržením boku lodi byl zvýšen podél stěn kotelny i strojovny, 5 přepážek dosahovalo až k horní palubě a tudíž mohlo být zatopeno 6 komor (tedy o 2 víc než na Titaniku) a loď se neměla potopit

- v únoru 1914 byl spuštěn na vodu

- Britannic nikdy nevezl platící pasažéry, když totiž instalovali do lodi poslední interiéry, vypukla 1. světová válka a britská admiralita Britannic zabavila a udělala z něj nemocniční loď

- 12. listopadu roku 1916 se Britannic vydal na svou šestou plavbu do Středomoří (kapitánem byl Charles Bartlett) - 21. listopadu se loď již nacházela v Egejském moři u ostrova Kea, zanedlouho měla převzít stovky raněných.V 8 hodin ráno posádka a nemocniční personál pocítili otřes - loď byla buď zasažena německým torpédem nebo najela na minu - která z těchto dvou verzí je pravdivá se neví - po výbuchu loď zastavila a jelikož začala rychle nabírat vodu, posádka bez kapitánovy vědomosti začala spouštět záchranné čluny. Kapitán ve snaze loď zachránit vydal příkaz, aby Britannic znovu vyplul -  chtěl s lodí nasednout na mělčiny u ostrova Kea, lodní šrouby se tedy znovu roztočily, vytvořily vír a ten k sobě přitáhl 2 čluny a rozsekal je - Britannic se potopil během jedné hodiny

- na Britanniku se mimo jiné plavila jako pomocná zdravotní sestra Violeta Jessopová -  byla na Olympiku, když se srazil s Hawkem a přežila i potopení Titaniku - a Britanniku samozřejmě také

- vrak Britanniku ležící 120 m pod hladinou Egejského moře objevil Jacquese Cousteau v  roce 1976. Zjistil, že skutečná pozice vraku se velmi liší od pozice udávané britskou admiralitou

- vrak zkoumal také doktor Robert Ballard, objevitel vraku Titaniku

RMS OLYMPIC

- RMS ( Royal Mail Steamer - královský poštovní parník)

- majitel společnost White Star Line, která spadala pod trast IMM

- kýl byl položen 16. prosince 1908, tedy o tři měsíce dříve než kýl Titaniku

- na vodu byl spuštěn 20. října 1910

- na svoji první plavbu do New Yorku se vydal 31. května 1911, této plavby se účastnil také J. B. Ismay, aby zjistil, jaká zlepšení by se mohla uplatnit na Titaniku

- náklady na stavbu dosáhly téměř 2 miliony liber

- Olympic měl hrubou prostornost 46 000 BRT  ( srovnejte s největší lodí do té doby- parníkem Lusitania společnosti Cunard, která měla hrubou prostornost 31.500 BRT )

- Olympic se zakrátko stal oblíbeným plavidlem bohatých amerických cestujících ( kapacita 1. třídy často nedostačovala)

- 20. září 1911 se Olympic vydal na svou pátou plavbu do New Yorku ( v té době byl jeho kapitánem E.J. Smith a na můstku se nacházel i lodivod G. Bowyer). Olympic vyplouval rychlostí 14 uzlů ze Southamptonské zátoky a od západu k přístavu v Portsmouthu se blížil křižník Hawke rychlostí 18 uzlů. V této zátoce je mnoho mělčin, a aby na ně Olympic nenajel, musel udělat ostrou zatáčku - v té chvíli se obě lodě dostaly zhruba na stejnou úroveň- a příď křižníku (i když bylo kormidlem manévrováno) se začala obracet k trupu obřího parníku. Srážka byla neodvratná - Hawke narazil do zadní části pravého boku Olympiku a rozdrtil jej v délce asi 12 metrů. Příď křižníku byla zdemolována a kus se odlomil, ovšem loď byla schopná plavby a Hawke se sám bez cizí pomoci doplazil do přístavu. Horší to bylo s Olympikem. Ten muselo do přístavu odvléct několik remorkérů a později byl odtažen do suchého doku v Belfastu na opravu. Ihned započalo vyšetřování, britská admiralita tvrdila, že kurs Olympiku se křížil s kursem křižníku a parník byl proto povinen se vyhnout. Verdikt soudu proto zněl, že srážku způsobila výhradně špatná navigace Olympiku. White Star naproti tomu zastávala názor, že manévrování Hawku bylo špatné, společnost ovšem u soudu neuspěla, a to ani při odvolání.

- Olympic se vrátil do suchého doku ještě jednou a to začátkem roku 1912, kdy najel na mělčiny u Grand Banks a měl ulomené listy šroubu

-  prvním kapitánem byl E.J. Smith, ten byl později převelen na Titanic a novým kapitánem se stal Herbert James Haddock 

- Olympic v době cesty Titaniku plul do Southamptonu. Když Titanic narazil na ledovec, nacházel se Olympic sice dostatečně blízko, aby se dorozuměl telegrafem, zároveň však příliš daleko, aby na místo katastrofy dorazil včas. Když se ráno 15. 4. dostal na doslech Carpathie, nabídl kapitán Haddock, že převezme zachráněné trosečníky. Kapitánu Carpathie se ale taková myšlenka - s ohledem na psychiku trosečníků - nelíbila. Sám ale rozhodnout nemohl, a tak vše konzultoval s J. B. Ismayem. Oba se v názoru shodli, a tak Olympic dostal zprávu, ať se vrátí na svůj původní východní kurs.

- krátce po katastrofě Titaniku byl Olympic přestavěn, stejně jako u Britanniku  bylo jeho dvojité dno zvednuto podél boků a byly zvýšeny vodotěsné přepážky 

- za 1. světové války sloužil Olympic až do září roku 1915 jako transportní loď a od roku 1917 byl zařazen do vojenského námořnictva - převážel vojsko do Středomoří

- v květnu roku 1918 Olympic najel na německou ponorku a potopil ji

- za války díky špatné navigaci Olympic málem narazil na útesy jižní Anglie

- v květnu roku 1934 najel v husté mlze na nantucketskou majákovou loď 

- roku 1935 dosloužil a byl prodán do šrotu -  některé části jeho vybavení jsou zabudované v interiérech řady anglických hotelů